Vláda loví příliš zajíců a u důchodů nezmiňuje příjmovou stranu, soudí odborníci

Stabilizaci veřejných financí, reformu penzí či splnění závazku dávat v roce 2025 na obranu dvě procenta HDP slibuje vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení. Podporovat chce fotovoltaiku a výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, odklon od uhlí plánuje stihnout do roku 2033. Dálniční síť slibuje rozšířit až o 200 kilometrů. Kabinet dokument schválil ve čtvrtek a dnes zveřejnil. Příští středu s ním bude žádat o důvěru Sněmovnu, ve které má většinu 108 hlasů. Podle kritiků má však v prohlášení vláda nedostatky.

Zásadní změny v oblasti veřejných financí plánuje kabinet dotáhnout v polovině mandátu, aby byly účinné od roku 2024. Cestu ke stabilitě vidí v reformě výdajů státu, ne ve zvyšování daňové zátěže. Plánuje stanovit strop daňového zatížení, zpřísnit rozpočtová pravidla a splnit podmínky pro přijetí eura. Zrušit chce elektronickou evidenci tržeb, zvýšit plánuje limit pro povinnou registraci k DPH.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je řešení popsáno v programovém prohlášení příliš obecně. Zmiňuje například závazek zavést daňovou brzdu, která má určit strop zdaňování. „Obecnost dané proklamace programového prohlášení spočívá v tom, že zatím ani rámcově není stanovena či jakkoli naznačena úroveň daňové brzdy,“ uvedl Kovanda s tím, že pokud bude daňová brzda ustavena příliš velkoryse, respektive na příliš nízké úrovni, ztíží tak splnění podmínek pro přijetí eura. „Vláda by se v takovém případě nakonec mohla v oblasti veřejných financí ocitnout v poloze myslivce, který loví příliš zajíců najednou, takže nemusí chytnout žádného,“ dodal člen Národní ekonomické rady vlády.

Vláda se také zavázala k reformě penzí. Počítá se základním důchodem a zásluhovou částí podle odvodů a počtu děti či se snížením odvodů zaměstnavatelům o dva procentní body. V prohlášení se ale nezabývá otázkou, kde získá peníze. „Těší mě, že programové prohlášení nové vlády staví na základech, které jsme v důchodové komisi postavili. Součástí musí být ale i příjmová strana,“ uvedla k nastínění reformy penzí Nerudová. Dodala, že v příštích dvaceti letech budou potřeba na penze navíc až čtyři procenta hrubého domácího produktu. V dnešních cenách je to přes 200 miliard korun.

Nedostatky v programovém hlášení nachází i Hospodářská komora. Vláda do prohlášení zapracovala velkou část jejích připomínek. Některé podněty v programu, který komora ještě analyzuje, podle mluvčího Miroslava Dira chybí. Vláda do svého programu podle Dira přes doporučení komory nedoplnila například zrušení zákona o prodejní době v maloobchodě. V programovém prohlášení vlády jsou ale promítnuty návrhy a požadavky živnostníků a firem, které komora sepsala loni, uvedl Diro.

Co se týče energetiky, vláda si dává za cíl vypracovat aktualizaci Státní energetické koncepce až ke konci roku 2023. To je přitom něco, co Česko nutně potřebuje a co podcenila Babišova vláda, která s žádným plánem nepřišla.

Budoucnost Fialova vláda vidí v kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů a uvědomuje si nutnost zahrnutí jádra do zelené taxonomie Evropské komise. Vůbec zde však nebere v potaz to, že podmínky, které EK stanovila, jsou v mnoha ohledech pro Česko jen těžko splnitelné.

Stejně tak je to se zemním plynem, na který vláda spoléhá. I ten ale EK bere jen jako přechodný zdroj a požaduje jeho nahrazování zelenými plyny, tedy například vodíkem. Nyní má ještě Česká republika čas na vypracování připomínek k návrhu EK. Kabinet zatím neupřesnil, k čemu bude směřovat největší výhrady.

Místopředseda poslanců ANO a bývalý ministr průmyslu a dopravy Havlíček považuje za chybu, že v prohlášení není výslovně zmíněna inovační strategie, na které bývalá vláda postavila hospodářskou vizi. Chybí mu i pasáž o způsobu financování dopravních staveb, vývoji slev jízdného a cen dálničních známek.

Za velmi ambiciózní označil závazek vlády zvýšit poměr veřejných výdajů na vzdělávání k HDP na úroveň zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík.

Mrklas považuje programové prohlášení za konkrétnější, ambicióznější a víc šité na míru aktuální situaci než v případě předchozí vlády. Za největší úkol považuje penzijní reformu. Podle politologa Josefa Mlejnka by priority zmíněné v preambuli programu měla skoro každá vláda. „Často se ukáže, že řada chvályhodných záměrů je vlastně ve vzájemném rozporu. Takže bych si raději počkal na tu praxi,“ uvedl.