Mládek: Babiš ohrozil 900 pracovních míst. Šéf ANO: Je to lež a podraz
Střet ministrů na vládě
AKTUALIZOVÁNO
1
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) dnes na jednání vlády podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) zablokoval schválení investiční pobídky pro firmu INA Lanškroun, a ohrozil tak prý vznik 900 pracovních míst. Mládek to uvedl na twitteru. Babiš jeho kritiku odmítl s tím, že materiál zablokován nebyl. Odložení rozhodnutí podle něj domluvili náměstci obou resortů, Mládkův přístup popsal jako „klasickou hru na navýšení rozpočtu“. Podle Babiše se nejdříve musí najít zdroj financí, na který Mládek při sestavování rozpočtu na letošní rok zapomněl.
„Určitě ty peníze musíme najít. Určitě se najdou, otázka je, kde se najdou. O tom máme zatím jiný názor, protože jsme o tom nejednali. Určitě se nacházejí v kapitole ministerstva průmyslu, protože tam jsou nespotřebované výdaje,“ řekl Babiš novinářům. Doplnil, že Mládkův úřad bude mít peníze i kvůli posunutí investice korejského výrobce pneumatik Nexen Tirev v zóně u Žatce, o kterém se dozvěděl. Později na dotaz ČTK Babiš upřesnil, že „se uvedená investice neposouvá, jen se nečerpají peníze, jak bylo původně naplánováno v rozpočtu“.
Ministr Babiš dnes na vládě zablokoval schválení investiční pobídky pro firmu INA Lanškroun a ohrozil tak vznik 900 prac. míst
— Jan Mládek (@jan_mladek)
25. Leden 2016
Mládek na tiskové konferenci po jednání kabinetu uvedl, že se ke sporu vláda vrátí 3. února. „Chci doufat, že ta debata byla jedno velké nedorozumění,“ uvedl. Podle něj totiž zákon k investičním pobídkám počítá s tím, že investor s určitou výší investice má na nárok na pobídku. „V minulosti bylo zvykem, že pokud byly zapotřebí peníze, tak to ministr financí ve spolupráci s ministrm průmyslu a obchodu vždy vyřešil,“ dodal.
Pobídka pro firmu INA má činit 255 milionů korun. Firma přitom plánuje investovat celkem 2,5 miliardy korun do rozšíření výroby modulů pro řízení teploty pro automobilový průmysl. Pracovní místa měla vzniknout v okresech Svitavy a Ústí nad Orlicí.
Čtěte také: ‚Z nuly na 1,5 miliardy. Agrofert na vládě vydělává‘
„Je to lež a podraz. Ministr Mládek předkládá materiál do vlády v rozporu s jednacím řádem vlády a požaduje navýšit rozpočet na rok 2016, protože to zapomněl dát do rozpočtu,“ uvedl Babiš.
Firma počítá s investicí v novém výrobním závodě ve Svitavách a s rozšířením výroby ve stávajícím závodě v Lanškrouně. Hmotná podpora od státu na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dosáhne v případě schválení až deseti procent z celkových způsobilých nákladů.
To, že ČR po letech prožívá období hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti, podle ministra Mládka neznamená, že by měl stát přestat podporovat investice přinášející pracovní příležitosti a růst průmyslové výroby. „Naopak. V případě společnosti INA Lanškroun jde o velmi významnou investici, která díky státní pobídce přinese až 900 nových pracovních míst,“ uvedl dříve Mládek.
Příchod společnosti tak představuje pro Svitavy i okolí velký přínos pro zaměstnanost a rozvoj oblasti. „Ve městě vznikne moderní průmyslový závod, který v první etapě zaměstná asi 300 až 400 lidí,“ řekl ČTK místostarosta Svitav Pavel Čížek.
Podle něj vytvoří podnik i příležitosti pro další místní subdodavatele, a to nejen z oblasti služeb či odpadového hospodářství, ale i pro firmy zabývající se zpracováním plastů, obráběním a strojírenstvím. „Víme, že se sem už stahují různé společnosti, třeba logistické, aby to měly k této investici blíže a mohly s investorem kooperovat,“ dodal Čížek.
Továrna by se postupně měla stát největším zaměstnavatelem ve Svitavách. Dokončení projektu je plánováno na srpen roku 2019. Firma již odkoupila 7,5 hektaru pozemků v průmyslové zóně Paprsek za 21,4 milionu korun.
Společnost INA Lanškroun patří německé skupině Schaeffler Group. Ta je v celosvětovém měřítku předním dodavatelem dílů pro automobilový průmysl. V roce 2014 vykázala obrat 12,1 miliardy eur. Mezi nejvýznamnější zákazníky a odběratele společnosti patří automobilky jako Volkswagen, Mazda, BMW, Audi či Hyundai.
Loni získalo příslib investiční pobídky od státu 57 projektů investorů, celková výše pobídek činila pět miliard korun.
