Psychotesty kosí adepty na strážníky. Z pěti set prošlo jen 27

Na udělování pokut, nasazování botiček a řešení konfliktů s opilci v ulicích musí být městský strážník psychicky odolný. Mladíci, kteří se hlásí k pražské městské policii, pohoří právě na psychotestech, které odhalí jejich labilitu. Starší adepti jsou naopak příliš stydliví. Přijímacími testy z téměř pěti set adeptů prošlo jen dvacet sedm.

Ředitel pražské městské policie Eduard Šuster se dlouhodobě potýká s nedostatkem policistů, a tak se rozhodl oslovit nové zájemce pomocí atraktivní náborové kampaně. Plakát s heslem „Společně pro metropoli bezpečnější“ s usměvavou policistkou v reflexní bundě, které na kole hovoří do vysílačky, nalákal letos 1 500 zájemců na 289 pracovních míst. Zatím jich ale obsadili jen 27.

IQ není překážkou

Podle Jany Hladíkové, která jako psycholožka na nábory dohlíží, se hlásí většinou lidé ve věku od 21 do 30 let, ale výjimkou nejsou ani starší adepti. „Z patnácti set zájemců postoupilo k testům 470 osob,“ uvedla mluvčí pražské městské policie Irena Seifertová. Ta také vysvětlila, že testování uchazečů o místo má několik částí. „Podstoupit musí nejprve testy inteligenční, jelikož požadujeme, aby měli IQ kolem 110. Tento test je běžný jako všechny dostupné IQ testy,“ vysvětlila Seifertová. U inteligenčních testů podle ní projdou téměř všichni. „Tam je ta ztráta maximálně pět procent,“ upřesnila mluvčí.

Jsou málo odolní, přecitlivělí a hlavně nesamostatní, což je příčinou volné výchovy.

Patnáct procent zájemců pak ztroskotá na testech fyzických. A tak se k psychotestům dostane jen kolem 80% zájemců. Letos psychologickým sítem prošlo pouze 27 lidí. „Řada z uchazečů má špatnou psychickou odolnost. Nechají se snadno rozčílit a zvrátit jejich rozhodnutí. Někteří jsou psychicky labilní, agresivní,“ prozradila Hladíková hlavní příčiny neúspěchu.

Zatímco psychotesty zůstávají stejné, se zájemci to jde z kopce. „Jsou málo odolní, přecitlivělí a hlavně nesamostatní, což je příčinou volné výchovy. Nejsou vedeni k praktickému životu. Pokud není něco podle jejich představ, hned se rozčílí“ vysvětlila psycholožka příčiny, proč adepti na místo u městské policie většinou u psychotestů pohoří.

Psycholog Policie ČR Vladimír Voska však upozornil, že je to také typem lidí, kteří se v Praze k policii hlásí. „Zájemci do řad policie se kraj od kraje liší, a tak kvalita zájemců může být nastavená také tím, že v hlavním městě je nejnižší nezaměstnanost,“ komentoval schopnosti uchazečů o místo u městské policie Voska a nechal svým vyjádřením prostor ke spekulacím, zda se k pražským strážníkům nehlásí i ti, kteří nepochodili jinde.

Nezralí mamánci

„Městská policie nechce snižovat nároky,“ vyvrátila Seifertová, že by se testy upravovaly jenom proto, že jimi zájemci neprojdou. Vstupní testy k městským strážníkům jsou podle Hladíkové srovnatelné s těmi u policie státní. Dáno je to především tím, že strážci pořádku dennodenně dohlíží na bezpečnost se služební zbraní za pasem, a tak musí být podle psycholožky mentálně vyzrálí a stabilní.

A právě vyzrálost je podle mluvčí městské policie to, co brání k přijetí zájemců do služby. „Pokud se k nám ale nedostanou nyní, neznamená to, že by z nich za pět nebo deset let nebyli dobří policisté, proto to mohou zkusit znovu,“ vysvětlila Seifertová. Psycholožka Hladíková navíc upozornila, že věk není mnohdy zárukou a i mezi mladými se najde člověk schopný a naopak starší neuspějí. U nich to většinou způsobí potíže se sebedůvěrou. „Obraz policisty je u nás negativní, a tak se musí strážníci obrnit proti nepříjemnému chování a situacím,“ řekla Seifertová a dodala, že práce v terénu je psychicky náročná, protože strážníci nachodí mnoho kilometrů za jakéhokoliv počasí a řeší konfliktní situace. Proto je důležité, aby byl takový člověk proti těmto vlivům odolný a zralý.

S problémem nevyzrálosti se potýkají u svých adeptů také policisté z jihomoravského kraje. Policejní ředitel Leoš Tržil si postěžoval ČTK, že důvodem, proč z deseti zájemců přijmou do svých řad jen dva uchazeče je kromě špatné fyzické kondice také nesamostatnost a závislost na rodičích. Tržil uvedl, že sedmadvacetiletého zájemce o práci u policie musela pro nemoc omlouvat jeho maminka. Další žena se pak telefonicky vyptávala, proč se její dcera k policii nedostala i když se na to „tolik připravovala“.