Velká změna trestního zákoníku: Co přinese pro neplatiče či recidivisty?

Vláda Petra Fialy v čele s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (oba ODS) výrazně zasahuje do trestního zákoníku. Dosud nejvýznamnější je asi redefinice znásilnění ve smyslu „ne znamená ne“. Blažkův resort nicméně chystá i další velké změny, jejichž ambicí je snížení počtu vězňů v tuzemských přeplněných věznicích a v důsledku i pomoc ekonomice. Dopady novely popsali pro Echo24 oslovení experti.

V posledních týdnech se mluví především o zásadní změně v podobě redefinice znásilnění na princip „ne znamená ne“, která tento týden prošla prvním čtením ve sněmovně. Vymezení znásilnění v trestním zákoníku by se tak mělo změnit ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestané pohlavní zneužití. Novelu teď čeká posouzení v ústavně-právním výboru.

Mezitím ale ministerstvo spravedlnosti připravuje další velkou úpravu trestního zákoníku. „Přestože se již podařilo v našem právním řádu přijmout změny, které vedly například k vyššímu počtu ukládaných peněžitých trestů, je potřeba i nadále v souladu s vládním programovým prohlášením pracovat i na dalších oblastech trestního práva,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Blažkova resortu Vladimír Řepka s tím, že by se mělo jednat například o strukturu ukládaných trestů, které se promítají do velikosti a složení vězeňské populace. Právě snížení počtu vězňů je jedním z návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV), které mají pomoci tuzemské ekonomice.

Na základě těchto i dalších podnětů a shromážděných poznatků se debatuje o možné změně trestního zákoníku, a to především v rámci politické reprezentace. „Diskuse nicméně stále probíhají, a to i se zástupci příslušných resortů, dotčených neziskových organizací a dalších relevantních aktérů. Tyto debaty vyústily v návrh, který přináší změny jak v obecné části trestního zákoníku upravující podmínky pro ukládání sankcí, tak i ve zvláštní části trestního zákoníku, kde dochází k některým změnám, které mají za následek dekriminalizaci některých trestných činů či snížení možného postihu za jejich spáchání,“ uvedl Řepka.

Již nyní ale avizuje, že snahou ministerstva spravedlnosti je například umožnit ukládání peněžitého trestu ve větší míře než dnes, rovněž tak umožnit soudu, aby, pokud to bude s ohledem na okolnosti případu vhodné, mohl uložit alternativní trest obecně prospěšných prací nebo domácího vězení u širšího okruhu trestných činů, či omezit trestnost u zanedbání povinné výživy.

„Co se týče možných dopadů na vězeňskou populaci, zde samozřejmě záleží na tom, v jaké podobě bude návrh schválen a v jaké podobě bude návrh zaslán do připomínkového řízení. V této souvislosti lze nicméně říct, že návrh by se neměl podle současných představ dotknout již pravomocně odsouzených osob,“ dodal Řepka.

Experti: Neplatiče to více motivovat nebude

Oslovení odborníci z advokátní kanceláře ADKINS Legal pro Echo24 v souvislosti s otázkou speciální recidivy uvedli, že záměr ministerstva spravedlnosti lze vyhodnotit pozitivně. „Současná právní úprava zabývající se touto otázkou ukládá pachatelům při takzvané speciální recidivě přísnější tresty, a to bez stanovení minimální výše škody, kterou by tímto činem způsobili. V praxi to znamená, že pachatele s trestnou minulostí za stejný trestný čin mohou zavřít i za krádež obyčejného rohlíku v supermarketu, což nevede dle mého názoru k větší prevenci, ani ke snížení recidivy,“ řekl redakci advokát Ondrej Štefánik.

Dodal, že pobyt takového pachatele ve výkonu trestu odnětí svobody akorát nepřiměřeně zatěžuje státní rozpočet. „Lze proto kvitovat snahu ministerstva spravedlnosti o stanovení minimální hranice vzniklé škody, která by i při tzv. speciální recidivě zakládala trestní odpovědnost pachatele,“ uvedl Štefánik..

Štefánik zároveň řekl, že pokud jde o rozšíření možnosti ukládání peněžitého trestu, lze i tuto záležitost vyhodnotit pozitivně. „V praxi se tak patrně budeme moci setkat s větším počtem uložených peněžitých trestů, které budou i z pohledu převýchovy pachatelů citelnější než například pouhé podmíněné odsouzení,“ uvedl pro Echo24 Štefánik.

Návrh novely směřující ke snížení trestních sazeb u trestného činu zanedbání povinné výživy považuje právník Ondřej Siřínek spíše za nadbytečný. „Mám za to, že současná právní úprava dostatečně a efektivně reflektuje zájem na ochraně práv dětí. I dle současného znění je například pachateli takového trestného činu umožněno, aby své jednání odčinil prostou úhradou výživného, čímž trestnost jeho činu zanikne, ledaže by jeho čin měl trvalých následků,“ poukázal Siřínek.

„Jinými slovy, pokud pachatel uhradí dlužné výživné, nebude potrestán ani dnes. Z tohoto důvodu nepovažuji snižování trestní sazby u zanedbání povinné výživy za nezbytné. Pachatel, který se rozhodne přistoupit ke svému činu zodpovědně, má již nyní možnost „vykoupit se“ úhradou dlužného výživného,“ dodal Siřínek s tím, že z uvedeného důvodu nepovažuje navrhované znění právní úpravy za jakkoli větší motivaci k řádnému hrazení výživného

Podle Siřínka lze na základě těchto argumentů hodnotit avizovanou novelu trestního zákoníku jako spíše pozitivní. „Má totiž za cíl v určitých případech, a zejména u méně škodlivých trestných činů, cílit spíše na větší obnovu škodlivého stavu. Opět však připomínám a zdůrazňuji, že tento princip by se měl uplatňovat toliko u méně závažných trestních činů, kdy jejich škodlivost nepřesáhne určitou míru. V takovém případě je potřeba nadále cílit na potrestání a převýchovu pachatele,“ dodal Siřínek.