Univerzity čekají výrazné změny, doktorandi si přilepší. Sněmovna poslala novelu k Pavlovi

Vysokoškolská novela nezavede příspěvek matkám z řad studentek na hlídání jejich malých dětí. Sněmovna v úterý vyhověla námitkám Senátu, který takzvané hlídačkovné kvůli jeho koncepci odmítl. Novelu, která má má především reformovat doktorandské studium včetně financování a více osamostatnit Národní akreditační úřad, nyní dostane k podpisu prezident.

Proti hlídačkovnému se kromě Senátu postavili ministr školství Mikuláš Bek nebo Česká konference rektorů. Vytkli této poslanecké úpravě vládní předlohy nesystémovost, možné zneužívání a zvýšení výdajů vysokých škol, které by mohlo dosáhnout až čtvrt miliardy korun ročně. Podle dohod ministerstev školství a sociálních věcí by se příspěvek, který by podle poslanecké úpravy činil polovinu minimální mzdy, aktuálně zhruba 10 500 korun měsíčně, měl být začleněn do rodičovského příspěvku. Sněmovna by tuto úpravu měla projednávat ve čtvrtek.

Vysokoškolská novela má uzákonit akreditační úřad jako samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl od července nově akreditovat i programy vyšších odborných škol, které by podle chystané úpravy školského zákona mohly nabízet i kratší studijní programy než dosud. Námitky k tomu měla opoziční hnutí ANO a SPD, jejichž poslanci na rozdíl od Pirátů novelu nepodpořili.

ECHO SALON: Trump stopl financování neziskovek. „Že bez peněz budou řvát, je normální“

Změna je podle Beka nutná kvůli dodržení evropských standardů, aby Česko mohlo přistoupit k některým mezinárodním smlouvám o uznávání vysokoškolské kvalifikace a co nejdříve zjednodušit uznávání kvalifikací. Akreditace programů vyšších odborných škol pak podle ministra nepovede ke změnám jejich financování. Vyšší odborné školy podle něho budou moci v budoucnu nabízet žádané jednoleté nebo dvouleté technické studijní programy.

Sněmovna v rámci novely schválila další senátní úpravu, podle níž by vysoké školy měly na rozdíl od vládní předlohy nově za úkol „usilovat o vyrovnání příležitostí znevýhodněných osob“, nikoli „znevýhodněných skupin“. Změna podle senátorů lépe odpovídá potřebě individuální pomoci hendikepovaným, a nestane se tak nástrojem pro prosazování skupinových zájmů v rámci kulturních válek.

Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková pro Echo24 už dříve řekla, že navzdory turbulentnímu vývoji v souvislosti s novelou probíhají přípravy na jednotlivých univerzitách průběžně. „Pozoruji v České konferenci rektorů, že se rektoři a rektorky maximálně soustředí na novelizaci svých předpisů stejně, jako to děláme na Univerzitě Karlově. Tedy že je připravena nebo se ještě připravuje celá řada předpisů, které reagují na tu novelu. A zároveň měníme celou řadu dalších věcí, které nám při revizi těch předpisů přišly, že si zaslouží pozornost. Univerzity se tomu intenzivně věnují a implementační procesy jsou v plném běhu,“ uvedla Králíčková.

Studenti změnu vítají

Univerzity by podle vládní předlohy měly přijímat k doktorskému studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni. Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou. Vysoké školy by si podle novely mohly vybrat, zda budou doktorandům vyplácet stipendium, mzdu či plat nebo kombinaci obojího. Příjem doktorandů v prezenčním studiu by podle návrhu měl být nejméně 1,2násobek minimální měsíční mzdy, nyní pobírají 10 000 až 12 000 korun měsíčně.

Echo Porada číslo 100 už dnes večer ve 20:00 živě. Můžete pokládat dotazy

Samotní studenti změnu vítají. „1,2násobek minimální mzdy podle nás sice stále není ohodnocení, které odpovídá výši životních nákladů a významu a náročnosti výzkumné práce, kterou doktorandky a doktorandi vykonávají, ale jde o zásadní krok správným směrem. Na řadě vysokých škol půjde prakticky o zdvojnásobení minimálního příjmu v prezenční formě doktorského studia. Navázání na minimální mzdu by pak mělo zaručit, že díky automatické valorizaci nebudou příjmy doktorandů v budoucnu stagnovat a v přepočtu k inflaci se tolik propadat,“ uvedl už vloni pro Echo24 předseda České asociace doktorandek a doktorandů z Fakulty sociálních věd UK Jakub Šindelář.

„Reforma má směřovat k tomu, abychom měli více doktorandek a doktorandů vykonávajících výzkum za podmínek, které jsou slučitelné s šancí a snad i pravděpodobností úspěšného dostudování v rozumné době (více odpovídající standardní době studia), což považujeme za správné,“ uvedl Šindelář s tím, že nejde jen o finanční efektivitu systému a kvalitu vědeckých výsledků, ale také o samotné podmínky doktorského studia a dopady na doktorandky a doktorandy. Doktorát by podle něj neměl znamenat „roky utrpení, nedůstojného odříkání a kladení osobních obětí kvůli nadšení pro výzkum“.

Novela rozvolňuje podobu státních závěrečných zkoušek, mění systém stipendií a zpřísňuje postih za neoprávněné užívání titulu absolventa vysoké školy. Nově by mohli lidé dostat pokutu až 50 000 korun, desetkrát více než nyní. Norma zavádí zvýhodněné studentské úvěry s mírnějšími pravidly, než jaká platí pro poskytování běžných spotřebitelských půjček, a úlevy ve studiu i pro těhotné studentky. Upravuje také řešení případné nečinnosti akademického senátu fakulty či akademického senátu vysoké školy při odvolávání děkana.

Novela obsahuje také zvláštní oprávnění vysoké školy při zajištění bezpečnosti. Změna souvisí s předloňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde její student zastřelil 14 lidí a poté i sebe. Vysoká škola by s předchozím souhlasem příslušného ministerstva mohla vyhlásit mimořádný školní stav. Škola nebo i její fakulta by mohly za jeho trvání upravit například lhůty pro plnění studijních povinností, osvobození či prominutí poplatků nebo například délku akademického roku a jeho členění.