Ministr financí ve své práci selhal a nesplnil úkol. Správně by mu měl premiér Petr Fiala měřit stejným metrem jako Ivanu Bartošovi a vyvodit z toho důsledky.
Foto: Michal Čížek
1
Evropa musí být připravena kompenzovat případné výpadky americké pomoci Ukrajině, pokud se k jejich omezení či zastavení rozhodne vláda nově zvoleného ...
Vyhozený pirátský ministr Ivan Bartoš nezvládl svůj úkol, proto byl po právu odejit. Nedodal, co slíbil, a ještě se snažil přesvědčovat všechny kolem o opaku. Teď je v dost podobné situaci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jím připravený návrh státního rozpočtu na příští rok je špatný. Je založený na nepravdivých, vymyšlených číslech, která v tuto chvíli nelze obhájit. Se závažnou kritikou přišla aktuálně Národní rozpočtová rada.
Vláda si schválila rozpočet se schodkem 241 miliard korun. To je v nekrizové době samo o sobě dost špatně obhajitelné. Žádná slibovaná konsolidace se v příštím roce konat nebude, na to už vláda úplně rezignovala. Jak upozorňuje rozpočtová rada, předložený rozsah příjmů a výdajů by znamenal, že strukturální deficit by byl na úrovni cca 2,1 procenta HDP. „Vzhledem k tomu, že predikce strukturálního deficitu pro letošní rok se též pohybuje mírně nad 2 procenty HDP, návrh implikuje zhruba neutrální fiskální politiku,“ konstatuje rada. Tolik tedy ke slibům o tom, že se bude konsolidovat tempem jedno procento HDP ročně.
Teď v říjnu se začne navrhovaný rozpočet projednávat ve sněmovně a poslanci budou mít (nebo by tedy rozhodně měli mít) těžké rozhodování, jestli pro něj nakonec zvednou ruku. Pokud chtějí mít čisté svědomí, neměli by, protože by hlasovali pro výmysly. Čísla na příjmové stránce totiž u několika položek stojí na vodě a vycházejí z toho, že státu chybí až 50 miliard. Ty prostě do rozpočtu Zbyněk Stanjura nedal. A to si ještě stát slibuje zcela neopodstatněný příjem dalších 30 miliard (opět téměř jen od ČEZ) z windfall tax, která tak bude už třetí rok výrazně poškozovat důvěru investorů ve fungující kapitálový trh. A stejně to nevychází.
Národní rozpočtová rada vidí problém v tom, že stát si výrazně nadhodnotil příjmy z prodeje emisních povolenek. Ty jsou rozpočtovány na 30 miliard korun, aniž by bylo vysvětleno proč. „Tato částka nebere dle NRR v potaz stažení emisních povolenek do rezervy tržní stability, které bylo schváleno na konci května 2024, a tedy i snížení počtu emisních povolenek určených k dražbě v roce 2025. K naplnění příjmů uvedených v návrhu ve státním rozpočtu pro rok 2025 by tak průměrná cena emisní povolenky v roce 2025 musela být zhruba 104 EUR, což je vzhledem k historickému vývoji i k současné úrovni ceny emisní povolenky krajně nepravděpodobné až nerealistické. Zároveň by nesmělo dojít k dalšímu stažení emisních povolenek v průběhu příštího roku. Na základě výše uvedeného lze tedy předpokládaný příjem označit za nadhodnocený o cca10 miliard,“ říká rada.
Už dříve se proti plánu výběru peněz z povolenek ozval Výbor pro rozpočtové prognózy. Jeho členové upozorňovali na to, že 30 miliard je výnos silně nejistý. Zbyněk Stanjura to věděl, přesto do návrhu číslo napsal.
Úplně stejně se zachoval, i co se týče povinného výdaje ohledně podporovaných zdrojů. Zde naopak napsal do rozpočtu o více než 22 miliard nižší číslo. S rozpočtovanými osmi a půl miliardami nesouhlasí ani ministerstvo průmyslu a teď výdaj kritizuje i rozpočtová rada. Poměrně ostře říká, že „nerozumí nesouladu ve vládou schváleném návrhu státního rozpočtu na rok 2025 a zatím neschváleného návrhu ministerstva průmyslu na krytí dotací“.
Od začátku se všichni ministra Stanjury ptali, jak chce dosáhnout toho, že objem slíbené dotační podpory pro solární provozovatele sníží, když se mu to nepovedlo loni. Prý má plán. Pokud chce Stanjura opravdu měnit legislativu a riskovat arbitráže, měl říct rovnou, jak to udělá. On ale raději zapsal nereálně nízká čísla ještě dřív, než vůbec začal konat.
A to říká i rozpočtová rada. „NRR upozorňuje, že návrh rozpočtu by měl zohledňovat aktuálně platnou legislativu a nemá být založen na možných scénářích, jejichž konkrétní podoba v době sestavování rozpočtu není známá,“ uvádí radní. O tom, kam velmi pravděpodobně 22 miliard šikovně zmizí, aby se nemusel okatě zvýšit schodek, píšeme třeba zde. Ano, ukryjí se do mimorozpočtových fondů. Anebo se na poslední chvíli zvýší cena elektřiny podnikům.
Rozpočtová rada dost pochybuje i o Stanjurou předpokládaném nárůstu příjmů z odvodů organizací s přímým vztahem ke státu. „Jeví se jako nepravděpodobné, že by letošní zisk těchto organizací dosáhl výše předpokládaných odvodů. Pokud by hodnota odvodů plánovaných v roce 2025 přesáhla zisk jejich běžného období, jednalo by se velmi pravděpodobně o tzv. superdividendu, jejíž hodnota by v takovém případě neměla navyšovat celkový výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů,“ říká rada s tím, že v rozpočtu je podle jejích odhadů 5 miliard, které jsou tam navíc. „O tuto částku by tedy měly být při plném respektování zákona sníženy výdaje státního rozpočtu, případně státních fondů,“ dodává.
A na závěr ještě chybí až 7 miliard na důchody. Podle rady není rozpočtována odpovídající částka a vláda nebere ohled na valorizace. V součtu je tak toho, co se někam ztratilo, opravdu dost. Ministr financí ve své práci selhal a nesplnil úkol, když měl sestavit zodpovědný rozpočet. Správně by mu měl premiér Petr Fiala měřit stejným metrem jako Ivanu Bartošovi a vyvodit z toho důsledky.
00:02
