Povinné množství českých potravin v obchodech? Do hry ho mohou vrátit SPD či ANO

REGULACE TRHU

Povinné množství českých potravin v obchodech? Do hry ho mohou vrátit SPD či ANO
Případné přijetí by podle exministra zemědělství Petra Bendla (ODS) musela Česká republika vyjednávat s Evropskou unií už dříve. To se ale nestalo. Foto: Shutterstock
Domov

Ladislav Šustr

Senátoři se chystají smést návrh na potravinový socialismus, který by přinesl pouze podpultové zboží a mezinárodní spory. Tak totiž odborníci nazývají záměr na zavedení prodejních kvót na české potraviny v obchodech, který by měl platit už od příštího roku. Návrh SPD, ANO, ČSSD, Trikolóry a KSČM ale chystají senátoři vrátit zpět do Poslanecké sněmovny. Na přehlasování pak poslanci potřebují většinu 101 hlasů, kterou ale nemusejí získat.

S návrhem na regulaci zahraničních potravin na úkor českých produktů přišli poslanci Zdeněk Podal (SPD) a Margita Balaštíková (ANO), kteří změnu vložili do novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Původní podoba zákona totiž měla řešit dvojí kvalitu potravin. Návrh ale přikazuje velkým obchodům, jaké zboží mají prodávat a v jakém množství.

Původně se počítalo s tím, že by v roce 2027 mohlo platit, že budou české potraviny v obchodech zastoupeny až z 85 procent. Současné úprava nařizuje, aby muselo být v obchodech 55 procent českých potravin a do roku 2028 by rostl podíl o tři procentní body na celkových 73 procent. Podle odborníků to ale povede jen ke zdražení ceny českých potravin z důvodu chybějící konkurence a také výpadku surovin na trhu. V České republice se totiž nemohou všechny produkty pěstovat po celý rok.

Senátoři nyní návrh projednají a s drtivou většinou ho také odmítnou. „Je to navržené na vyřazení. Je tam podaný pozměňovací návrh, který prošel výbory a všichni s ním souhlasili. Zdá se, že to spěje k dobrému cíli, protože na plénu by bylo pozdě,“ řekl pro Echo24 zpravodaj tisku Petr Šilar (KDU-ČSL).

Další senátoři o návrhu na výborech prohlásili, že by vedl jen k likvidaci českých zemědělců a navíc by to přineslo odvetu ze strany Evropské unie. To dříve pro Echo24 potvrdil i šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Lze tedy očekávat, že odvetná opatření přijdou velmi rychle. A nebudou se týkat potravin, ale průmyslových produktů, kde to bude českou ekonomiku bolet nejvíc,“ řekl dříve pro Echo24 Prouza, podle kterého by se přijetím tohoto návrhu rozjela obchodní válka.

Případné přijetí by podle exministra zemědělství Petra Bendla (ODS) musela Česká republika vyjednávat s Evropskou unií už dříve. To se ale nestalo. Stát má totiž stále s EU dohodu o volném obchodu. V případě, že by návrh prošel, hrozilo by jak ochlazení obchodních vztahů, tak by došlo i k poklesu potenciálu zboží k dovozu.

Co by však hrozilo nejvíce, je žaloba u Soudního dvora Evropské unie. To připustil v minulosti i europoslanec Pirátů Mikuláš Peksa. „Evropská komise informovala Česko, že návrh na povinné podíly českých potravin je v rozporu s unijními zákony. Není co řešit, zákon byl od začátku úplný nesmysl. V době volného trhu přeci nebudeme omezovat, z jaké země k nám jdou potraviny. Ať si každý koupí to, co mu vyhovuje,“ uvedl na Twitteru europoslanec.

Ze Senátu se tak zákon vrátí zpět do Poslanecké sněmovny. Ta senátní veto přehlasuje pouze 101 hlasy zákonodárců. Už dříve totiž předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček řekl, že klub hnutí ANO nebude jednotný při hlasování. „Těch 101 nebude, protože u nás v podstatě není ani plný počet členů klubu,“ uvedl Vondráček pro ČT. Podobná situace je podle něj i v dalších stranách. „A když máte takové složité počítání a dopočítávání a mělo by jít o jeden hlas, tak já osobně říkám: to radši pojďme do té senátní verze, než ten zákon shodit celý,“ řekl Vondráček.