Lidé budou muset prokazovat svůj majetek. Povede to k udavačství?
ZÁKON O PROKAZOVÁNÍ MAJETKU
NOVÉ
1
Do třetího čtení jde zákon o prokazování majetku, který Sněmovně předkládá ministr financí Andrej Babiš (ANO). Má to být jeden z jeho dalších nástrojů, jak bojovat s nepoctivci. Podle opozice je ale zákon zmetek a povede pouze k tomu, že se budou lidé navzájem udávat. Pozměňovací návrhy poslanců z KSČM a Úsvitu jej navíc dělají ještě přísnější.
„Tak, jak je ten zákon napsaný, je to zákon pro žalobníčky a bonzáky,“ komentuje stávající podobu vládního zákona poslanec za ODS Marek Benda. Ve stejném duchu se vyjádřil i Martin Plíšek z TOP 09, podle kterého má finanční správa už teď dostatek nástrojů, jak původ majetku kontrolovat.
Zákon podle něj jen dává lidem nástroj, jak například udat svého souseda, pokud se někomu nebude zdát jeho majetek. „Proto ten zákon považuji za zbytečný,“ uvedl pro server ECHO24 Plíšek, kterému navíc vadí, jak dlouho se zákon, který měl být vládní prioritou, řeší. Do Sněmovny se dostal totiž na začátku června loňského roku.
Vládní návrh předpokládá, že by finanční správa nově porovnávala majetek s odevzdaným daňovým přiznáním. Pokud odhalí, že hodnota neevidovaného jmění převyšuje sedm milionů korun, vyzvala by poplatníka, aby prokázal jeho původ. Podle Babiše díky zákonu už nebudou žádná plošná majetková přiznání, ale naopak řádná zdanění nepřiznaných či úmyslně zatajených příjmů.
Nedoložený majetek by úřady podle návrhu mohly zdanit a také vyměřit penále. To by mohlo být 50%, pokud by ale daný člověk s úřady nespolupracoval, mohlo by se vyšplhat až na 100 %. Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček by ale chtěl být ještě přísnější a ve svém pozměňovacím návrh by chtěl nižší hranici zvýšit na 80 %, tu vyšší až na 160 %.
„Žádné sankce nesmí být zcela likvidační, hranice navržené v zákoně jsou podle mě přiměřené,“ komentoval pro server ECHO24 Ondráčkův návrh poslanec za ČSSD a zároveň předseda rozpočtového výboru, který se bude zákonem ve středu zabývat. Plíšek ale považuje za likvidační i stoprocentní sankci. Ondráček by také chtěl snížit sedmimilionovou hranici na pět milionů. Pro tu byla původně i ČSSD, hnutí ANO ale chtělo naopak hranici deset milionů a sedm milionů je tak koaličním kompromisem.
Kauz z minulosti se zákon nedotkne
Ještě více jsou diskutované lhůty, do kterých by finanční správa mohla zpětně zasahovat. Ty jsou nastaveny na tři roky, v některých případech až na deset let. O tom, že se ale podaří vyšetřit korupční aféry z minulosti mají pochybnosti i koaliční poslanci KDU-ČSL. Šéf lidovců Pavel Bělobrádek už dříve řekl, že je ke zpětnému účinku zákona skeptický.
Poslanec Martin Lank (Úsvit) navrhl rozšířit lhůtu až na 25 let, právě proto aby se daly staré kauzy vyřešit. To je ale prakticky nemožné. „Ten návrh je nereálný. Podle zákona o archivnictví musí být doklady archivovány 10 let. Pokud by se měly postihnout starší problémy, mělo se to začít řešit dřív,“ komentuje Lankův návrh Votava.
Plíšek ale v souvislosti s tím upozorňuje, že zákon se týká i fyzických osob. „Problém by pak mohl nastat u soukromých osob, které nemají povinnost evidovat všechny účty,“ říká Plíšek, podle kterého by tak lidé mohli mít problém původ svého majetku doložit, přestože k němu přišli poctivě.
Zákon podle opozice ale vykazuje řadu dalších nedostatku. Podle Plíška například neřeší spekulace s majetkem, jako je například podnikání prostřednictvím zahraničních firem. Za problematickou považuje také navrhované zvýšení trestní sazby za uvedení nepravdivých údajů z jednoho na tři roky.
„Představte si, že by někdo dostal 3 roční trest za to, že třeba i nezáměrně uvedl nějaké nesprávné údaje. Mnohem účinnější by byl peněžitý trest,“ myslí si Plíšek a odvolává se i na Legislativní radu vlády, která došla k podobnému závěru.
Zákon bude nyní projednávat rozpočtový výbor, Sněmovna by se k němu mohla vrátit na další schůzi.
